The Park is Gone
Dinosaur
Protection Group
 

Extinction Now!

The official opposite of the DPG

Enter

Fallen Kingdom - Dinosaurs Velociraptor Tyrannosaurus Indominus Carnotaurus Allosaurus Compsognathus Baryonyx Mosasaurus Pteranodon Triceratops Stegosaurs Apatosaurus Stygimoloch Brachiosaurs Sinoceratops Parasaurolophus Gallimimus Ankylosaurus
Mosasaurus
 

Species

M. Maximus

Species

M. Hoffmanni

Species

M. Beaugei

Species

M. Conodon

Beaugei

Mosasaurus, který kdysi vládl křídovým mořím, není dinosaurus, ale vodní plaz. Využívá svých hrůzostrašných obrovských čelistí k chytání všemožné kořisti, kterou oceán nabízí. Ryby, ptáky, jiné vodní plazy, velké žraloky bílé a dokonce i jiné Mosasaury. Navíc má druhou řadu zubů na horním patře, která zajišťuje, že polykaná kořist nebude mít žádnou možnost uniknout.

Taxonomic rank

Clade

Archosauria

Order

Squamata

Suborder

Lacertilia

Family

Mosasauridae

Subfamily

Mosasaurinae

Genus

Mosasaurus

D.A.R.V.I.S. - Dinosaur Anatomy Research Viewing System

Index Agresivity - Vysoká

Délka

18

metrů

Výška

3

metry

Hmotnost

28

tun

 

Potrava

Masožravec

Kořist, Mršiny

Postoj

Vodní
Živočich

Výskyt

Vody Evropy
a Ameriky

Éra

Pozdní Křída

Před 70 - 66 Mil. let

Sociologie

Žijí
Samotářsky

Význam jména: "Ještěr od řeky Mázy"

Anatomické Zajímavosti

Mosasauři mají stejné předky a jsou mnohem blíže moderním ještěrům, hlavně varanům a hadům, než jiným prehistorickým mořským plazům.

Když ve svrchní křídě stoupla hladina světových moří, objevila se mělká moře i ve vnitrozemích. Mosasauři se tak stali nejobávanějšími vodními predátory. Obří krokodýli, plesiosauři a pliosauři s nimi byli velikostně srovnatelní, jako druh ale nebyli nikdy tak úspěšní.

Je možné, že mosasauři často lovili ve skupinách, aby chránili svá mláďata.

Speciální zavěšení spodní čelisti umožňovalo rozkousnout obrovské kusy.

Torpédovité hydrodynamické tělo proplouvalo vodou hladce bez odporu. Kůže byla zřejmě pokryta hladkými šupinami jako u současných ještěrů.

Přední ploutve byly delší a uplatnili se především při náročném manévrování pod vodou. Zadní pomáhaly udržovat rovnováhu a ovládat směr pohybu.

Dlouhý a silný ocas byl ze stran zploštělý. Některé druhy na něm měly ploutevní lem.

Mosasauři nebyli příliš rychlými plavci. Místo toho kořist pronásledovali, sledovali ji, využívali přirozeného krytí skal a chaluh a v pravý čas provedli rychlý výpad.

Být chycen do mosasauřích čelistí znamenalo téměř jistou smrt. Některé kostry mosasaurů byly nalezeny se zbytky šestimetrových žraloků a velkých vodních ptáků hesperornisů uvnitř.

Po mnoho let se soudilo, že mosasauři kladli vejce. Pak ale byla nalezena zkamenělina se dvěma mláďaty uvnitř, takže rodili živá mláďata. Malí mosasauři porození daleko od pobřeží se zřejmě nemohli sami nakrmit, proto soudíme, že dospělí o ně několik týdnů pečovali.

První fosilie byla objevena v nizozemském dole poblíž Maastrichtu roku 1764. Fosilie byla později zkonfiskována při vpádu francouzské armády a odvezena do Paříže, kde ji zkoumal slavný průkopník anatomie Georges Cuvier. Ještěr byl pojmenován Mosasaurus hoffmanni podle dr. C. Hoffmanna, který financoval vyjmutí nálezu a jeho vynesení na povrch. Dnes se pozůstatky mosasaurů nalézají po celém světě.

Za zuby a kosti mosasaurů platí sběrači zkamenělin velké peníze. V Asii to platí dvojnásob, protože zuby mosasaurů tam považují za dračí.

Skeleton

Environment

Kinematografické Zajímavosti

Jak genetičtí inženýři Jurského světa získali DNA od vodního živočicha, když nemohli použít krev z komárů uchovaných v jantaru? První odpovědí může být ta, že mosasaura vyvrhlo moře a komár se jeho krve napil až na pobřeží. Skutečnou odpověď jsme ale dostali od Henryho Wu. Konkrétně v archivu terminálu Masrani Network pod názvem „Zásoby železa…“

Kánon Jurského světa uvádí, že mosasaurus chovaný v parku je druh M. maximus. Dle některých paleontologů tento druh ale ve skutečnosti neexistuje a jedná se pouze o nadměrného jedince druhu M. hoffmanni.

Mosasaurův domov v Jurském světě tvoří nádrž tří milionů galonů vody poblíž Main Street označována jako Laguna jurského světa. Návštěvníci mohou každé dvě hodiny sledovat krmení mosasaura žraloky. Poté tribuna s diváky sjede do podvodní observatoře, kde si mosasaura prohlédnou zblízka. Je zde také několik druhů pravěkých ryb.

Nádrž s mosasaurem byla zvažována už do Jurského parku III.

Scéna s útočícími pterosaury uzavřená výskokem mosasaura měla být původně mnohem akčnější a divočejší. Nakonec se tvůrci rozhodli pro mírnější a realističtější variantu.

Jeden z prvních návrhů ukazoval mosasaura také z podvodního tunelu.

Filmový Mosasaurus je oproti svým reálným rozměrům zvětšený, aby byl dostatečně velký pro závěrečný boj s Indominem. Jeho rozměry jsou odhadovány kolem 26 metrů.

Režisér Colin Trevorrow na jednom ze svých prvních setkání s producenty Stevenem Spielbergem a Frankem Marshallem prezentoval scénu krmení obřího mosasaura velkým bílím žralokem. Tehdy ještě návrh zahrnoval masovou genetickou „výrobu“ žraloků. Když návrh scény přednesl, dostal strach, že by si to mohl Spielberg špatně vyložit jako „útok“ na jeho Čelisti. Nestalo se tak.

V trailerech k Fallen Kingdom jsme mohli vidět záběr na mosasauří oko zrcadlící se ve skle ponorky. Ve finálním sestřihu filmu záběr chybí.

Pro Fallen Kingdom se zvažovala zcela jiná úvodní sekvence s mosasaurem. Scéna konkrétně zobrazovala právě probíhající lov japonské velrybářské lodi. Velrybáři ale nebyli na lovu jediní. Mosasaurus zaútočil na harpunovanou velrybu a loď s ní přeskočil. V závěru scény loď potopil.