The Park is Open
Masrani
Network
 
Edmontosaurus

Regalis

Edmontosauři jsou velcí kachnozobí dinosauři, jejichž hlavu žádný hřeben nezdobí. Po hřbetě se jim ale táhne řada malých kostěných výrůstků. Pokud je zrovna neohrožuje tyrannosaurus, pro něhož jsou častou kořistí, spásají jehličnany a jinou vegetaci. V období křídy putovali ve velmi početných stádech tam a zpět ze severu Aljašky až do jižního Wyomingu a Colorada.

Species

E. Annectens

Species

E. Saskatchewanensis

Taxonomic rank / Classification

Clade

Dinosauria

Order

Ornithischia

Suborder

Ornithopoda

Family

Hadrosauridae

Subfamily

Saurolophinae

Genus

Edmontosaurus

Species

E. Regalis

D.A.R.V.I.S. - Dinosaur Anatomy Research Viewing System

Index Agresivity - Nízká

Délka

12

metrů

Výška

3

metry

Hmotnost

4

tuny

 

Potrava

Býložravec

Plody, Vegetace

Postoj

Čtyřnožec,
Dvounožec

Výskyt

Severní
Amerika

Éra

Pozdní Křída

Před 73 - 76 Mil. let

Sociologie

Žijí
ve Stádech

Význam jména: "Ještěr z Edmontonu"

Anatomické Zajímavosti

Spoustu hadrosaurů bylo popsáno na základě fragmentárních nálezů a odborníci se nemohou shodnout na tom, kteří jsou skutečně platní a kteří náleží stejnému druhu a jsou tedy neplatně pojmenováni.

Můžeme se tedy setkat s edmontosaurem také pod názvy claosaurus, diclonius, thespesius, trachodon, anatosaurus nebo anatotitan. S přesností nelze určit, ke kterým hadrosaurům fragmenty kostí patří.

Dříve se považovalo za nepravděpodobné, že dinosauři by dokázali přežít v drsných podmínkách za polárním kruhem. Proto ani paleontologové dlouho nevěnovali pozornost horninám mezozoika z těchto oblastí.

Robert Liscomb však v roce 1961 objevil v nejsevernějším výběžku Aljašky fosilie, které považoval za tvory z doby ledové. Odeslal je k dalšímu prozkoumání do své kanceláře, jenže než se k nim dostal, zahynul při sesuvu půdy. Fosilie tak zůstali netknuty ve skladištích dalších 25 let.

V polovině 80. let se firma Shell rozhodla vyklidit sklady přičemž byly znovu objeveny kosti v bedně zaslané Liscombem. Poslali je Geologické službě USA, kde Charles Repenning zjistil, že jde o edmontosaura.

Přibližně ve stejné době další paleontologové z Geologické služby nalezly v severozápadní Aljašce další kosterní fragmenty a dokonce i otisky kůže. Šlo tak o rozhodující důkaz, že dinosauři potulovaly Aljaškou.

Aljaška byla tou dobou mnohem blíže severnímu pólu, pouze 563 km. Teploty se tehdy pohybovaly od 3 °C do 13 °C. Rostly tam jehličnany, které v zimě opadávaly. Podrost tvořili krytosemenné rostliny a kapradiny. Zima, to byly 4 měsíce téměř úplné tmy.

V roce 1978 byly v Montaně objeveny desítky hnízd hadrosaurů. Zdá se proto, že dinosauři, jako edmontosaurus hnízdily v obrovských koloniích. Po spáření každá samice postavila kruhové hnízdo, do kterého vejce ukryla a střežila je.

Roku 1999 učinil sedmnáctiletý student Tyler Lyson jedinečný objev. Jednu z nejzachovalejších dinosauřích fosilií vůbec příslušící právě edmontosaurovi. Tato „dinosauří mumie“ se dochovala i s měkkými tkáněmi, otisky kůže téměř celého těla a obrysy vnitřních orgánů. Dle místa nálezu byla pojmenována Dakota. Lyson se později stal paleontologem.

Nebyla to však první dokonale zachovaná „mumie“ tohoto druhu. Ta byla objevena proslulým Charlesem H. Sternbergem v roce 1908 u města Lusk ve Wyomingu. Tělo bylo zřejmě rychle překryto jemným pískem, který detaily v kůži uchoval. Zkamenělina je známo pod přezdívkou „Mumie trachodona.“

Fosilizovaná kůže dokazuje, že edmontosaura kryly kožovité šupiny tzv. tuberkuly, které se nepřekrývaly.

Páteř edmontosaura se v ramenou ohýbala dolů, krk byl dlouhý a ohebný. Vhodný k držební hlavy blízko u země ke spásání nízkých rostlin.

Rohovitý zobák byl bezzubý, ale dlouhé čelisti obsahovali těsně naměstnané baterie zubů s ohromujícím počtem téměř tisíce drobných zoubků. Vylomené nebo obroušené zuby postupně nahrazovali nové.

Zkamenělý obsah žaludku jednoho edmontosaura se skládal z borových jehlic, kůry a šišek.

Ohromné nozdry obklopovaly ohromné prohlubně, ve kterých se ukrývat masité záhyby volné kůže. Ty při nafouknutí vzduchem mohly vytvářet balónovité vaky, což by dopomáhalo při komunikaci vytvářet dunivé zvuky.

Od začátku krku přes hřbet až po ocas se táhl hřeben.

Silné zadní končetiny nasvědčují tomu, že edmontosauři dokázali stát na zadních, aby dosáhly na potravu ve výšce. Pohyb po zadních také umožňoval rychlejší běh. Většinou se však pohybovali po čtyřech.

U „mumifikované“ fosilie je na předních končetinách edmontosaurak kůže natažená mezi prsty, což vypadá jako plovací blány. Později se zjistilo, že se ve skutečnosti jedná o zbytky polštářků na kopytech. Kopytníkům tyto „vycpávky“ pomáhají rozložit váhu.

Donedávna měli paleontologové zato, že edmontosaurus neměl na hlavě hřeben. Na nově objevené zkamenělině jakýsi hřeben přesto je. Nejedná se však o tvrdou, kostěnou strukturu, jako u jiných hadrosaurů. Hřeben totiž tvořila měkká tkáň, podobná hřebínku u kohoutů.

Proč se to dozvídáme až nyní? Je možné, že všechny dobře zachovalé exempláře edmontosaura patřili k druhu E. annectens, který (na rozdíl od E. regalis) hřeben neměl. Zajímavějším vysvětlením je, že hřebeny měli i jiné druhy, ale paleontologové je přehlédli ve snaze vyjmout lebku a otisky kůže tím zničily. To se zřejmě stalo i u Mumie trachodona.

Přelomový objev „měkkého“ hřebenu tak otevírá zcela nové obzory modernímu vyobrazování dinosauurů, kteří tak mohli vypadat mnohem bizarněji, než si jen dovedeme představit.

Skeleton

Environment

Kinematografické Zajímavosti

Ve filmech se edmontosaurus živí nikdy neobjevil. Ve Ztraceném světě je ale v tyrannosauřím hnízdě vidět jeho lebka. Celou kostru můžeme pak vidět ve Fallen Kingdom v Lockwoodově sídle.

Ve stryboardech k Jurskému světu se edmontosauři pohybují ve stádě spolu s parasaurolophy. Marketingová kampaň informuje, že je v parku chován. Ve filmu ale chybí. Je ve videohře Jurassic World Evolution.