PARK JE PRYČ
JURSKÝ SVĚT:
ZÁNIK ŘÍŠE
Tři roky uplynuly od doby, co byl luxusní resort a zábavní park, Jurský svět, zničen uniklými dinosaury. Isla Nublar je nyní lidmi opuštěn a přeživší dinosauři si v džunglích ostrova žijí svými životy.
Když se však spící ostrovní sopka začne probouzet k životu, Owen (Chris Pratt) a Claire (Bryce Dallas Howard) vyrážejí na výpravu, aby poslední dinosaury zachránili před touto katastrofickou událostí. Owen touží nalézt opuštěnou Blue, poslední přeživší z raptoří smečky, co vychoval. Claire žene zpátky na ostrov pocit viny. S vybudovanou úctou a respektem k těmto tvorům, chce napravit své chyby z minulosti a vykonat to, co považuje za správné. Jakmile jejich expedice dorazí na nestabilní ostrov a na povrch začne vyvěrat láva, odhalují konspiraci, která by mohla celou naši planetu uvrhnout do nebezpečného řádu, jenž byl nastolen v časech prehistorie.
Úžas, dobrodružství a nebezpečí se staly synonymem jedné z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších franšíz v historii kinematografie. Zcela nové události svedou oblíbené hrdiny s dinosaury opět dohromady. Vítejte v JURSKÉM SVĚTĚ... Velkolepějším a děsivějším než kdy předtím. Vítejte u ZÁNIKU ŘÍŠE!
INFO PŘEHLED
USA premiéra: 22. června, 2018
ČR premiéra: 21. června, 2018
ČR premiéra: 21. června, 2018
Rozpočet: $ 170 000 000
Tržba v USA: $ 417 719 760
Tržba globální: $ 1 308 467 944
Tržba v USA: $ 417 719 760
Tržba globální: $ 1 308 467 944
Stopáž: 128 minut
Poměr stran: 2.39 : 1
Přístupnost: PG - 13
HRAJÍ
ŠTÁB
FAUNA
GALERIE PLAKÁTŮ
GALERIE z FILMU
GALERIE z NATÁČENÍ
ZAJÍMAVOSTI
Když se rozhodovalo o podobě pokračování, tvůrci nechtěli udělat film větší a akčnější, jak to většinou u dalších dílů bývá. Chtěli publikum překvapit. Rozhodli se tak naopak pro menší, ale o to více intenzivnější a temnější přístup.
Tvůrci chtěli příběh expandovat z ostrova nevracet se už tam. Inspiraci na erupci sopky vzali z první knihy, kde je zmínka o tom, že se jedná o vulkanický ostrov.
Režisér J. A. Bayona je také profesorem filmu. Ne jedné ze svých hodin vyučoval i o Jurském parku (1993).
Natáčelo se opět na Havaji. Konkrétně na ranči Kualoa, kde se natáčela i scén z Jurského parku (1993) s gallimimi. Taktéž se zde točila scéna s umírajícím apatosaurem v Jurském světě (2015). Kosti, které v této scéně vidíme patří právě apatosaurům, které zabil indominus.
Zhruba měsíc před premiérou filmu se na Havaji probudila sopka Kilauea a po dvou týdnech vybuchla. Chrlila lávu asi čtyři měsíce. Erupce tehdy zničila na 700 domů a zaplavila plochu o rozloze asi 30 kilometrů čtverečních až 24 metrů vysokou vrstvou nyní už ztuhlé lávy.
V době natáčení většina ateliérů největšího Londýnského studia Pinewood bylo zaplněno kulisami tohoto filmu.
Na Arkádii byla použita loď ve Skotsku, která byla určená k rozebrání.
Pro scénu s mláďaty raptorů se tvůrci inspirovali u malých pštrosů, emu a štěňat.
Chris Pratt dělal kaskadérský kousek proskakování tlamou tyrannosaura sám. Také ho sám vymyslel a navrhl režisérovi. Jeho cílem bylo neopustit záběr kamery při vyskočení z kontejneru, aby to nevypadalo, že o dubloval kaskadér. Nakonec se mu to povedlo, ale dost si narazil loket. V rozhovoru řekl, že tento film dost bolel.
Animatroniku tyrannosaura v kontejneru ovládalo osm loutkařů.
Pro scénu s operací Blue byl navržen i speciální stůl, pod nímž byl ukryt tým loutkařů a celou animatroniku tak ovládali.
Animatroniky a počítačové efekty se vzájemně doplňují. Někdy je u animatroniky počítačově nahrazen pařát, ocas, nebo sliny. Cílem bylo, aby publikum nerozeznalo, co je digitální efekt a co fyzická loutka.
Indoraptor je, netradičně v rámci série, samec. Na jeho těle a tlamě si můžeme všimnout jizev, odlupující se kůže a chybějících šupin. Při pozorném sledování jeho chování vidíme záškuby kůže, třepání s hlavou a další podobné tiky. Šlo o tvůrčí záměr. Zvíře je prototyp s nedokončeným genomem. Dle tvůrců má působit psychicky i fyzicky nemocně a to také je. Ve svém těle se cítí nepohodlně. Celý život je sám zavřen v temném sklepě a navíc je týrán. Na některých zveřejněných konceptech vypadal indoraptor ještě více nezdravěji.
Do filmu se původně zvažovali indoraptoři dva. Jeden bílí a druhý černý, ten kterého známe z filmu. Černý indoraptor měl v průběhu děje toho bílého zabít.
Z nespecifikovaných důvodů byla vystřižena scéna, kdy indoraptor záměrným rozbitím světla u své klece přilákal k sobě údržbáře, který ho pro svou zábavu často týral. Když se dostal indoraptorovi na dosah, pomstil se a roztrhal ho. Ostatky údržbáře, včetně hlavy, zůstali v kleci a indoraptor si s nimi hrál. Scéna zřejmě byla příliš násilná.
Z filmu byla také vystřižena scéna, ve které indoraptor zabije chůvu Iris. Je to zřejmě z důvodu naslouchání tvůrců poměrně velké vlně kritiky, která se strhla po „nezasloužené a příliš brutální“ smrti Zary v Jurském světě (2015). Ač tedy z finální podoby snímku nevyplívá, co se s Iris stalo, tvůrci říkají, že žije.
V záběru na Maisie za vitrínou splyne její obličej s tlamou indoraptora. Režisér tak chtěl dát důraz na jejich propojenost. Navíc hlavní hudební téma pro Maisie má s hudebním tématem indoraptora mnoho společného. Stejně jako jejich situace. Oba vyrůstali sami, izolováni od okolního světa.
Colin Trevorrow potvrdil, že indoraptor je posledním hybridem a k tomuto tématu se již tvůrci vracet nechtějí. Alespoň ne v hlavních filmech série.
Režisér J. A. Bayona chtěl, jako velký fanoušek, vzdát hold klasickým žánrovým monster hororům od studia Universal a tak jejich prvky zakomponoval do filmu a vlastnosti oněch monster propůjčil indoraptorovi. Indoraptor je tak „poskládán“ v laboratoři jako Frankensteinovo monstrum. Běhá po čtyřech a vyje na úplněk jako vlkodlak. Má dlouhé drápy a vyčnívající zuby Upír Nosferatu (1912). Slídí v temnotě po střechách a vplíží se do ložnice přesně jako upír ve filmu Dracula (1979).
V Maisině pokoji je několik skrytých odkazů. Můžeme si všimnout například postavičky E.T. - Mimozemšťana (1982). Celý pokoj byl postaven a nasnímán ve skutečnosti. Pak byl zničen znovu nasnímán. Úkolem animátorů bylo celý pokoj a každý jeho sebemenší prvek vytvořit virtuálně, kde se mohl odehrát souboj dinosaurů. Pak bylo vše poskládáno a sesynchronizováno. Jako malí jsme si ve svých pokojích hrávali s dinosaury. Tvůrci filmu také a to chtěli převést do reality. Nahradit hračky „skutečnými“ dinosaury.
Zvuky původních raptorů vychází především ze skřeků ptáků. U indoraptora zvukový designéři chtěli, aby zněl jako větší a odpornější tvor. Tak přidali vrčení Cobie. Čivava zvukové editorky Gwen Whittleové její kolegy nadchla. Prý zní velmi ostře a jakoby se snažila mluvit. Nahráli ji tedy v různých emočních stavech, smíchali se zubní vrtačkou, řvaním prasat, lvů a pumy a získali pro indoraptora jedinečný hlas.
Zvukový designér Al Nelson použil k ozvučení stygimolocha zvuky jezevčíka svého kolegy Peta Hornera, Rity, zkombinované se zvuky velbloudů a trochou prasat. Zvuk carnotaura stvořili kombinací zvuků orangutana a houslí Styrofoam s použitím dvojitého basového smyčce, který užívají většinou klasičtí hudebníci.
V Lockwoodově knihovně můžeme vidět fosilizovanou kostru peloroplitese - dalšího ankylosaurida. Na ostrově čerstvou kostru tohoto dinosaura pohltí láva. Dále je v jedné z ukázek záběr na jeho rozkládajícího se mršinu, kolem které projíždí konvoj. Tato scéna ale byla z filmu nakonec vystřižena.
Dalším skeletonem dinosaura vystaveným v Lockwoodově knihovně je Teratophoneus. Menší příbuzný tyrannosaura z Asie. Jeho mršina je na ostrově u vysílače na úpatí sopky, kam přijede tým lokalizovat Blue. Dá se snadno přehlédnout. Stojí u ní Owen. Zblízka ji ale neuvidíme.
Pro film byla také vytvořena obří mršina stegosaura, dlouhá neuvěřitelných 17 metrů a vysoká 5 metrů. V natočené scéně kolem ní prochází Owen, Zia a Ken, když stopují Blue. Zjišťují, že nejspíše na mršině hodovala. Scéna se bohužel do konečného sestřihu nedostala.
V začátcích produkce filmu se uvažovalo o návratu spinosaura, konkrétně jedince z Jurského parku 3 (2001). Při výbuchu sopky měl ohrožovat hrdiny ukryté v gyrosféře. Pak je však zachránila samice tyrannosaura Rexy, když spinosaura porazila v boji. Malá role spinosaura byla ale nakonec nahrazena carnotaurem a allosaurem.
Všichni allosauři objevující se ve filmu jsou nedospělí samci. Blíže zde poznáme také dva carnotaury. Každý má odlišnou barvu. Ten co se dostane z ostrova má navíc zlomený roh a zjizvenou tvář.
Samice tyrannosaura Rexy se opět vrací na scénu. Na koci filmu boří plot výběhu lvů v zoo. Přitom můžeme slyšet přesně stejný zvukový efekt praskání drátů, který byl použit už v prvním Jurském parku (1993), když strhla plot svého výběhu.
Během preprodukce se počítalo s použitím jedince pachyrhinosaura s jedním protrženým oknem límce. To bylo až nápadně podobné snímku Putování s dinosaury (2013). Je možné, že z těchto důvodu byl na poslední chvíli změněn na sinoceratopse, který zraněný límec nemá a díry v něm jsou pro jeho druh biologicky vrozené.
Scéna, ve které sinoceratops se zlomeným rohem olíznutím vzbudí omráčeného Owena je inspirovaná situací z románové předlohy Ztraceného světa (1997), kde stegosaurus stejně olízne Sarah Hardingovou. Šlo o náhodu nebo zvíře tak jednalo ve snaze Owena zachránit..? Se stejným sinoceratopsem se setkáváme ještě při boji s carnotaurem u gyrosféry. Lze to poznat právě podle zlomeného rohu.
Pro film se zvažovala zcela jiná úvodní sekvence s mosasaurem. Scéna konkrétně zobrazovala právě probíhající lov japonské velrybářské lodi. Velrybáři ale nebyli na lovu jediní. Mosasaurus zaútočil na harpunovanou velrybu a loď s ní přeskočil. V závěru scény loď potopil.
V ukázkách k filmu jsme mohli vidět záběr na mosasauří oko zrcadlící se ve skle ponorky. Ve finálním sestřihu filmu záběr chybí.
Režisér J. A. Bayona potvrdil, že brachiosaurus, kterého vidíme ve scéně na molu při odplutí lodi Arcadia, je tentýž jedinec, kterého jsme viděli jako prvního dinosaura v Jurském parku (1993), jak okusuje stromy. Je zde dokonce použit stejný zvukový efekt, který jsme prvně od dinosaura slyšeli před 25 lety. V Jurském parku nás tedy na ostrově přivítal a v Zániku říše jsme se s ním, posledním dinosaurem, kterého na Nublaru vidíme, rozloučili. Taktéž i s ostrovem. Ve této scéně najdeme ještě další dva odkazy. Naoranžovělé světlo ozařuje pózujícího brachiosaura podobně, jako by byl zalitý v jantaru. Pulzování světla v rytmu tlukotu srdce pak odkazuje na srdce E.T. - Mimozemšťana (1982).
Ač to z filmu není příliš patrné, režisér J. A. Bayona potvrdil, že mimo obrazovku byli lodí Arcadia zachráněni a odvezeni minimálně dva brachiosauři. Jeden je prodán a další uniká do volné přírody, přičemž nadzvedne vůz stojící v cestě.
V úvodu filmu je slyšet specifické štěbetání dilophosaura, skrývajícího se v keřích.
V Lockwoodově knihovně můžeme vidět dioráma dilophosaura, lebku tyrannosaura, kostru velociraptora, dioráma velociraptora, obří lebku agujaceratopse uprostřed, dioráma concavenatora, dioráma dimetrodona, dioráma mláděte diplodoca, dioráma dracorexe, kostru edmontosaura, lebku herrerasaura, kostru kosmoceratopse, dioráma mononyka, kostru peloroplitese, kostru protoceratopse, lebku saichania, lebku smilodona a kostru teratophoneuse.
První Jurský park (1993) končí záběrem, kdy Alan pohlédne z okna helikoptéry na prolétající pelikány. Jurský park 3 (2001) pro změnu končí záběrem, kdy Alan kouká z okna helikoptéry na prolétající pteranodony. V závěru tohoto filmu jede Owen s Claire autem podél pobřeží. Když pohlédnou z okna, vidí pteranodony v západu slunce. V první potitulkové scéně série vidíme tyto tři pteranodony, co právě dorazili do Las Vegas.
Z filmu byla vystřižena scéna, kde Zia (Daniella Pineda) říká Owenovi - „Nerandím s chlapy. Ale kdyby jo, byl bys můj typ“.
Jeff Goldblum hrající Iana Malcolma se do jurské série vrátil po 21 letech. Ve filmu ztělesňuje názory Michaela Crichtona, autora knižní předlohy. Hodně jeho replik ve filmu je převzato přímo z knih. V rozhovorech přiznal, že v určité fázi příprav Jurského parku (1993) chtěli jeho postavu Iana Malcolma úplně vyškrtnout. Snažil se ji hájit a nakonec se podařilo.
Jeff Goldblum také hraje v reklamě pro Jeep, kde ho pronásleduje tyrannosaurus. V jedné kratší verzi je i velociraptor Blue. Tyto reklamy režíroval Colin Trevorrow, jeden z režisérů, scénáristů a producentů série.
Nezisková organizace WildAid spolupracovala s tvůrci filmu a představitelkou Claire - Bryce Dallas Howardovou na vytvoření kampaně na ochranu nosorožců v Asii a Africe prostřednictvím klipu se sinoceratopsem, který režíroval Colin Trevorrow.
V Lockwoodově muzeu je šest exponátů vypůjčených ze skutečných muzeí.
Velikost indoraptora určovala architekturu sídla. Pokud byl nějaká chodba pro něj příliš malá, musela se zvětšit.
Při tvorbě hudby se Michael Giacchino nechal inspirovat, kromě Johna Williamse, také Bernardem Herrmannem a Igorem Stravinskym.
Pro scénu s gyrosférou byla postavená funkční horská dráha zakončená prudkým desetimetrovým klesáním simulující pád z útesu, který by zahrnoval efekt nulové gravitace. Podařilo se tak dosáhnout požadovaného efektu ve výkonu herců.
Scéna s potápějící gyrosférou je natočena bez střihu na jeden záběr. Kamera je navíc po celou dobu uvnitř s herci, což prohlubuje klaustrofobický efekt celé situace.
V hale Lockwoodova sídla je malba Johna Hammonda (Richard Attenborough). Je tu i portrét spisovatelky Mary Shelleyové, autorky Frankensteina (1818).
Ben Lockwood také vlastní podobnou procházkovou hůl s madlem komára zalitého v jantaru, jako měl i Hammond. Všimnout si můžeme také miniatury původního Jurského parku.
„Objekty v zrcátku jsou blíže, než se zdá…“ - Nápis, který vidíme na zrcátku převráceného vozu, kde se prvně setkáme s Blue, je odkazem na scénu, kde tyrannosaurus pronásleduje Jeep v prvním díle. Byl zde stejný nápis. Jedná se navíc o totožný vůz, který v prvním díle spadl s Timem do koruny stromu a pak na zem.
Když Maisie utíká před indoraptorem, snaží se ukrýt v šachtě. Dvířka však nejdou zatáhnout. Do podobné situace se dostala Lex v kuchyni, když se schovávala před raptory v Jurském parku (1993).
Owen vybíhající z džungle s dinosaury v zádech je odkazem na Indiana Jonese a dobyvatelé ztracené archy (1981), kde má Indy v patách domorodce.
7337# je kód do laboratoří pod sídlem. Je to reference na krátkometrážní snímek 7337 (2000) dlouholetého spolupracovníka a kamaráda režiséra J. A. Bayony - Sergio G. Sáncheze. 7337# lze ale také číst jako TEETH - zuby.
S Claire se prvně setkáme záběrem začínajícím od nohou ve výtahu. Stejně jako v Jurském světě (2015).
Když tyrannosaurus sežere jednoho z lidí na konci filmu, nebohé kořisti upadne noha. Je to odkaz na první Jurský park (1993), kde noha upadla sežrané koze.
Claire po telefonu hovoří s kongresmankou Delgadovou. Jde o poctu umělci Ricardovi Delgadovi, autorovi populární série komiksů o dinosaurech „Age of Reptiles“, který navrhoval spinosaura a scény s ním do Jurského parku 3 (2001), ale nikdy nebyl uveden v titulcích.
V ulici, kde je kancelář Skupiny ochrany dinosaurů DPG, je stará reklama ns atrakci Jurského světa - gyrosféru.
Pracovní název filmu byl „Ancient Futures“ - Dávná budoucnost.
Copyright © 2021 JURASSIC WORLD.cz
Všechna práva vyhrazena.
